Elektrická zařízení, spotřebiče a nářadí se postupem doby staly součástí běžného života. Jako u mnoha dalších technických zařízení i zde je třeba brát v úvahu jistá pravidla potřebná pro zajištění bezpečného provozu a použití. Stejně tak platí, že žádné zařízení není schopno provozovat bez potřebné základní údržby a servisu na věčné časy. K tomu by měla být vzata v úvahu skutečnost, že elektrická zařízení jsou již řadu let zařazena mezi vyhrazená technická zařízení – tedy zařízení se zvýšenou mírou rizika. Proto by většinu činností na elektrickém zařízení měli provádět jenom odborně způsobilí pracovníci.
Jen pro upřesnění při pohledu zpět je možno zmínit vyhlášku ministerstva paliv a energetiky č. 95/1961 Sb., o odborné způsobilosti pro provádění a řízení montáže a údržby elektrických zařízení, hromosvodů a antén a dodnes platnou navazující vyhlášku č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice. I když platnost zmíněných předpisů je delší než půl století, stále se najdou jedinci, kterým odborná způsobilost – tedy základní požadavky bezpečné obsluhy a práce, nic neříkají. Určitou komplikaci představují i technické změny v elektrotechnice v období od devadesátých let minulého století, kdy normalizace přebírá evropské technické normy a řada výrobků se mění na pokud možno evropsky jednotné.
Postupně tak v třífázových instalacích 400/230 V mizí zásuvky a vidlice 10 A 380 V (kulaté provedení s plochými kolíky), zásuvky a vidlice 15, resp. 16 A 380 V s plochými kolíky a nakonec i zásuvky a vidlice oválného typu 25 a 63 A. V současnosti jsou nahrazeny soupravou zásuvek a vidlic se jmenovitým proudem 16, 32, 63 a 125 A. Pochopitelně nelze předpokládat, že by uživatelé a provozovatelé starých zařízení ihned provedli výměnu za nové provedení. Bohužel je tomu tak i v případech, kdy dojde k poškození zmíněných přístrojů a bezpečné provedení opravy není možné… (chci předplatit časopis)
JUDr. Zbyněk Urban