podle požadavků nové normy a praktické zkušenosti z jejího zavádění včetně vytvoření TNI, a to nejen v praxi revizního technika

Tento příspěvek se zabývá nejen revizní činností podle současně nové normy na revize instalací NN, ale připomíná i některé problémy, které vznikaly při jejím zavádění a problematiku přípravy technicko normalizační informace (dále TNI) k této normě.
ČSN 33 2000-6 ed. 2:2017 byla vydána ve Věstníku ÚNMZ č. 3/2017 (platící od 1. dubna 2017). Původní ČSN 33 2000-6:2007 platila souběžně s novou normou a byla zrušena 1. června 2019. Po tomto datu už tedy není možné původní normu používat pro provádění především výchozích revizí el. instalací nn! Ale bohužel stále to řadu našich kolegů moc nezajímá a nechává je to chladnými, samozřejmě k jejich škodě.
Možná při čtení tohoto příspěvku zjistíte, že požadavky nové normy na revize ČSN 33 2000-6 ed. 2:2017 spolu s vysvětlením pomocí TNI jsou bohužel stále v příkrém rozporu s naší současnou praxí v revizní i jiné činnosti, možná vám z toho bude dokonce i špatně!
Bude to ale jen na nás, jak snížíme rizika své práce, jak důslední budeme, i jak důsledně budeme požadovat na investorech či provozovatelích plnění jejich již dávno daných povinností tak, abychom mohli dělat svou práci co nejlépe a neohrožovali sami sebe i své okolí! Stát nám nepomůže, protože pokud bude jediné kritérium výběrových řízení „nejmenší cena“, potom budeme stále ti druzí až poslední, ale při trestání za nedodržení pravidel, přestože je neporušujeme, pak zase ti úplně první, bohužel!
Tento příspěvek je zatím první z řady článků, které se budou zabývat touto činností a navazuje na seriál článků, který jsem publikoval pod pracovním názvem „Revizní technik a jeho revizní zpráva“ před více než deseti lety. Od té doby došlo k velkým změnám, vyšla nebo byla aktualizována řada norem, ze strany státu byla vydána řada nových i kontroverzních zákonů, vyhlášek a nařízení, k tomu doba koronavirová již druhý rok. Všechno tohle nejen zanáší chaos do běžného žití, ale ovlivňuje to i činnost nás, projektantů, montérů a v neposlední řadě i revizních techniků. Pokusím se tedy tímto úvodním příspěvkem opět nastartovat další seriál článků o provádění revizí v pohledu naší nové současnosti. Roste nám řada nových pracovníků v elektrotechnice, kteří ještě nemají dost zkušeností s běžnou praxí, nový občanský, trestní zákoník i další nové zákony a právní předpisy pak naší pracovní činnost ovlivňují podstatně více, než v dobách nedávno minulých. Jako autor, revizní technik i soudní znalec si myslím, že předávat zkušenosti ze skoro padesátileté praxe v oboru, z toho více než třicetileté praxe soudního znalce nejen v oboru revizní činnosti, umožní těmto mladším kolegům lépe se orientovat v oboru. Samozřejmě si uvědomuji, že mé názory nemusí být ty jedině správné, jen je dávám v plen ostatním, v dobách sociálních sítí a podobných médií se najdou vždy „fundovaní odborníci“, kteří budou mít jiný, vždy ale ten jedině správný názor, samozřejmě se diametrálně lišící od toho mého. Nechávám tedy především na čtenáři, jestli ho mé zkušenosti i názory osloví a bude je chtít využít vé své praxi či nikoliv. Tolik tedy pro úvod tohoto článku.
Ale abych se vrátil k úvodu tohoto článku o odpovědnosti nejen revizního technika. Jedno řešení už existuje, již o něm mluvím dlouhou řadu let!
Ošetřit a zpracovat revizní zprávu tak, aby její znění umožnilo reviznímu technikovi se vyvinit ze závad, které nemůže ovlivnit a za které může ten, který chce jen ten „PAPÍR“.
Jinak řečeno: Napsat revizní zprávu tak, abychom nebyli zavřeni teď, ale až potom!
Viz např. jsou to mé texty v revizních zprávách a seriál v jednom časopisu v letech 2007 až 2009, který v současné době aktualizuji… (chci předplatit časopis)

Ing. Miloslav Valena