Pokračování z č. 5/2020
Příklady některých zahraničních a tuzemských hledačových souprav
Již v 70. letech minulého století představovala znalost průběhu podzemních inženýrských sítí významný technicko-ekonomický problém. Každý stavebník měl sice povinnost vyžádat si plány podzemních komunikací v uvažovaném stavebním prostoru. Plány však musel jednotlivě vyžadovat od všech správců podzemních komunikací, tedy od místních i dálkových telekomunikací, energetiky, plynařů, vodohospodářů, geodetů i jiných. Největší problém však byl u kabelů ve vojenském majetku, kde bylo jejich uložení v režimu tajné. Mnohdy též byly geodetické plány jejich uložení buď nepřesné již v samotném počátku jejich registrace, často však byla přesnost jejich vyhledávání ztížena pozdějšími nezdokumentovanými terénními úpravami. Také nasazení mechanizovaných výkopových prostředků (bagrů) neumožňovalo jejich opatrné vyhledávání, jak to bylo možné dříve při ručních výkopových pracích. Kromě obecné stavební činnosti však vznikaly problémy i s rozšiřováním podzemní komunikační sítě i pro samotné správce komunikací.
Proto již tehdy bylo využívání hledačových souprav velice potřebné, a někdy přímo nezbytné. To se samozřejmě odrazilo i ve výrobě hledačových souprav a jejich postupného zdokonalování. Specializovaní průmysloví výrobci se však tehdy nacházeli pouze v zahraničí… (chci předplatit časopis)
doc. Ing. Jaroslav Svoboda, CSc.