Proč patří větrací soustavy do běžného standardu bydlení?
Odborníci se shodují v názoru, že v nízkoenergetických domech se bez nuceného větrání bytů neobejdeme. O tom, jestli má být volena soustava centrální nebo decentrální, však kolují protichůdné argumenty. Proto před rozhodnutím, jaké soustavě je tedy třeba dát v určitém objektu přednost, by měla nejprve proběhnout analýza: „Jakým způsobem je možné vytvořit optimální vnitřní klima?“
Při navrhování otopných soustav je samozřejmé, že základním požadavkem je nutnost pokrýt tepelné ztráty a potřebu teplé vody. Teprve potom se řeší, jakými technickými prostředky lze zadaného cíle dosáhnout s dobrou energetickou účinností a hospodárně a jaké požadavky ještě kromě toho klade stavebník na pohodu prostředí.
Obdobně by se mělo postupovat i při navrhování soustav bytového větrání. O pohodě a pocitu spokojenosti uživatele zde nerozhoduje pouze výměna vzduchu, ale také zdravé klima vnitřního prostoru. Kvalita vnitřního vzduchu (Indoor Air Quality, IAQ) přitom v podstatě závisí na:
- regulaci výměny vzduchu v závislosti na zatížení místnosti oxidem uhličitým (CO2),
- udržování relativní vlhkosti vzduchu v rozmezí 40 % až 60 %,
- filtraci přiváděného venkovního vzduchu, aby nepřinášel žádné částečky pylu ani bakterie, jemný prach a jiné dráždivé látky,
- odsávání vnitřního opotřebovaného vzduchu, zvláště když obsahuje polétavé látky působící jako alergeny, jako např. výtrusy plísní,
- na rovnoměrném udržování teploty přiváděného vzduchu… (chci předplatit časopis)
Ing. Antonín Chyba