Systémy elektrárenské telefonie po vedeních vvn a vn

Pokračování z č. 1/2019

Historické údaje o začátcích využívání silnoproudých nerozvětvených vedení pro účely přenosu zpráv již byly uvedeny ve 3. dílu tohoto seriálu. V návaznosti na tento trend je vhodné zmínit se nejprve o základních způsobech využívání tratí venkovních vedení. Stožárová konstrukce vedení vn a vvn umožňuje několik přístupů k jeho využití pro sdělovací účely.
První možností bylo zavěšení přídavného sdělovacího vedení pod fázovými vodiči trasy vysokého napětí. Nejdříve bylo používáno dvou neizolovaných vodičů, později závěsného kabelu a toto uspořádání se obvykle označovalo termínem „provozní telefon“. Telefonní přístroje v koncových bodech pracující v základním pásmu byly však zvláštní konstrukce, protože musely být z hlediska ochrany obsluhy technologicky odolné vůči vysokému napětí. Zejména pro možnost rušení vyvolaného korónou se však pro tento účel nemohla využívat také vedení vvn.
Druhou možností byla realizace telekomunikačního kanálu s použitím tzv. ochranného či zemního lana. Ochranné lano, instalované především z důvodů ochrany vedení před účinky blesku, je umístěno na vrcholu stožárové konstrukce a je obvykle na každém stožáru uzemněno. V případě, že se na trati u určitého počtu stožárů ochranné lano neuzemňuje přímo, ale přes speciální tlumivku, je možno pro sdělování použít vf telekomunikační kanál v soustavě ochranné lano-zem.
Třetí a nejrozšířenější možností bylo vytváření vf telekomunikačního kanálu za použití fázových vodičů. To sice vyžadovalo poměrně drahé vazební zařízení, ale provozní útlumy takovýchto kanálů byly mnohem menší.
Vynález systému tzv. vf nosné telefonie po sdělovacích kabelech způsobil, že nerozvětvená venkovní trojfázová dálková vedení vvn a vn byla již ve dvacátých letech minulého století užita pro přenos služebních dispečerských hovorů mezi vzdálenými rozvodnami právě na bázi vysokofrekvenční nosné telefonie. Pro přenos se vytvářely buď zúžené služební nebo standardní telefonní kanály,… (chci předplatit časopis)

doc. Ing. Jaroslav Svoboda, CSc.